Chrám v Býšti stojí, dá se říci, od nepaměti. Existují náznaky, že zde stál již před první písemnou zmínkou o něm, pocházející z roku 1360. Je téměř jisté, že se jednalo o chrám dřevěný. Historické prameny potvrzují předpoklad, že z důvodu schátralosti došlo v minulosti k vícero přestavbám, či přímo k výstavbě nového a zboření starého chrámu. Poslední takováto výměna proběhla počátkem 19. století. Ten současný, který je pravděpodobně prvním zděným chrámem v Býšti, byl posvěcen v listopadu roku 1811. 22 let od posvěcení a 11 let od ničivého požáru, kdy z kostela zbylo jen obvodové zdivo a musel být takřka znovu postaven, dostává chrám nové varhany. Staví je tehdy dvaatřicetiletý Josef Jiruška, varhanář z Hradce Králové. Farnost za ně zaplatila 556 zlatých. Prvním varhaníkem, který na nich doprovázel bohoslužby, byl zřejmě František Nápravník, otec uznávaného skladatele Eduarda Nápravníka, narozeného v Býšti v roce 1839. Stavba varhan si vyžádala jisté podstatné úpravy kruchty, zejména masívní přestavbu střední části zábradlí a jeho dodatečnou fixaci přidanými ocelovými vzpěrami, dále pak snížení podlahy pod úroveň nosných trámů, které je dodnes nutno na kůru překračovat. Původní podoba varhan se do dnešní doby víceméně zachovala, přesnou dispozici v době jejich dokončení ale s jistotou určit neumíme. V průběhu času byly při různých opravách některé rejstříky doplňovány či vyměňovány s ohledem na aktuální vkus a ne vždy se o těchto zásazích zachovaly záznamy. Nějaké záznamy však přece existují a na jejich základě byl sestaven následující seznam oprav, úprav a dalších událostí.
1854 - ošetření Pentalidolem (?!) a šelakem (Fr. Andš z Pardubic)1
1886 - oprava, nové okožení, náhrada schnarrbassu violonbassem2; cena opravy 170 zl. (A. Kudrna)
1915 - oprava (Josef Kobrle z Lomnice n. P.)
1942 - oprava, čištění, ladění; cena opravy snad 4600 Kč (Václav Poláček z Rychnova n. K.)3
1972 - oprava, náhrada gamby 8' salicionálem 8' (Josef a Petr Kmoškovi z Kutné Hory)4
1975 - spolu s lavicemi, dveřmi a zábradlím kůru dostávají nový fládr i varhanní skříně
2004 - rekonstrukce vzduchové soustavy, výměna původního měchu za plovákový měch (Jan Karel ze Sázavy), výměna ventilátoru (ing. Jaromír Jantač)
2008 - oprava středního rozsahu, čištění, ladění, mechanické opravy, zaslepení propojení velké oktávy salicionálu s flétnou 8 z důvodu špatné funkčnosti; cena opravy přesáhla 100 tis. Kč (Jan Karel ze Sázavy)
2011 - drobná oprava a ladění, doplnění filcového tlumení v pedálnici (Jan Karel ze Sázavy)
2014 - drobná oprava a ladění (Jan Karel ze Sázavy), koncem roku odborné posouzení stavu nástroje (diecézní organolog Václav Uhlíř, varhanář Ivan Červenka z Jakubovic u Lanškrouna)
2015 - písemný výstup z odborného posouzení nástroje (Václav Uhlíř), vznik webových stránek o varhanách, v létě vyhlášení veřejné sbírky
1) O věrohodnosti této zprávy lze pochybovat. V 19. století syntetické insekticidy nebyly známy, tím méně Pentalidol. Jde o zápis nalezený v pozůstalosti varhaníka Josefa Jirsy (1940-2012), pořízený s největší pravděpodobností na základě záznamů nalezených při opravách uvnitř varhan. Tyto záznamy jsou často sotva čitelné a je možné, že při opisu došlo k nepřesné interpretaci nečitelného místa. Je tedy otázkou, zda tento záznam pochází z 19. století nebo zda se zápis zmiňuje o užití Pentalidolu. Jisté náznaky svědčí spíše pro pravdivost datace.
2) Záznam, který rovněž pochází ze záznamu Josefa Jirsy, výslovně zmiňuje "vyhození schnarbasu". Zda byl tehdy nahrazen violonbasem, je spíše dohad.
3) Tento záznam, vepsaný do varhan Václavem Poláčkem, je doplněn sugestivním líčením tehdejší situace: "Válka zuří celou silou (na Rusku) a spěje zvolna ku konci, poněvadž již není co jísti. Já jsem ubytován (na snídaně a večeře) ve faře u hodné rodiny pana faráře Josefa Kašpara, oběd skoro z milosti mám v obecním hostinci u p. Klementa. Drahota je neslýchaná. Maso (kg. 80 Kč.) Sádlo 120 - pod rukou. Vajíčko 8-11. Housátko po vylíhnutí za 120 Kč. na pochmátku. Tato oprava má stát 4.600, ale před válkou za 1000 Kč. by se pořídilo více."
4) O výměně rejstříků se zmiňují zápisy Josefa Jirsy, který v té době již coby varhaník v Býšti sloužil. Kam se poděla rauschquinta, o které se zmiňuje diecézní organolog Václav Uhlíř, žádné pro nás dostupné materiály nesdělují.