Současný stav
Býšťské varhany
Petr Borský
17.02.2015 13:41:05

Aktualizováno 10.12.2016
Od 28.6. jsou v hlavním stroji jsou instalovány nové píšťaly osmi- a čtyřstopé flétny. Stroj byl zároveň naladěn. Pro extrémní zaneprázdněnost varhanáře nebyly možno opravit drobné chyby v nasazování některých nových píšťal. Proto bylo rozhodnuto o mírném snížení tlaku vzduchu, což, jak se ukázalo, stroji zvukově prospělo, došlo však k určitému slyšitelnému rozladění. Snížení tlaku schválil diecézní organolog 17.7. při prohlídce nástroje s tím, že o původně zamýšleném tlaku vzduchu se beztak nedochovaly žádné zprávy a proto byl při výměně měchu tlak prostě odhadnut. Počátkem listopadu došlo k dočasnému kompromisnímu řešení - p. mgr. Jan Fajfr, varhaník, který se zároveň zabývá drobnými opravami varhan, přeintonoval a doladil problematické píšťaly za současného částečného zvýšení tlaku. Tím se však odstranily jen ty nejzřetelnější potíže. Výsledek jinak krásné práce, kterou varhanář Ivan Červenka odvedl na nových píšťalách, je tedy zatím poněkud zastřen drobnými resty souvisejícími s jeho momentální přetížeností, které však budou jistě odstraněny, jakmile se mu trochu uvolní ruce.

Aktualizováno 18.3.2016
Hrací stůl i pozitiv jsou opraveny. Klávesnice jsou krásně zrenovovány, zbývá je jen trochu doregulovat. Pozitiv má nové píšťalnice pro obě flétny a salicionál. Pořadí rejstříků je přehozené, takže na společné píšťalnici nyní stojí flétna 8' a salicionál, flétna 4' pak stojí na samostatné píšťalnici. Původně patřila společná píšťalnice oběma flétnám a salicionál stál na samostatné. Důvodem k tomuto opatření byla snaha vytvořit spolehlivou transmisi ze salicionálu do flétny 8' ve velké oktávě, v níž salicionál není vybudován. Flétna 4' má zhruba třetinu nových píšťal, u flétny 8' jsou to třetiny dvě. Nyní se vyrábějí píšťaly obou fléten hlavního stroje. Instalovat by se měly v průběhu května.

Aktualizováno 9.2.2016
V současnosti jsou varhany z velké části rozebrány a probíhá jejich oprava. V následujícím textu je popsán stav před započetím oprav.
Věříme, že po jejím dokončení bude nutné text důkladně přepracovat.

Dvoumanuálový mechanický nástroj se zásuvkovou vzdušnicí byl postaven v roce 1833 Josefem Jiruškou. V současnosti je dochován z větší části v původním stavu. Nepůvodní jsou některé rejstříky (salicionál, violonbas, mixtura a s určitou mírou pravděpodobnosti není původní ani principál 4', u něhož je podezření na výměnu cínových píšťal za zinkové z důvodu válečné rekvizice), vyměněny byly také některé píšťaly v subbasu. Některé potahy bílých kláves na inverzních klávesnicích jsou rovněž novější, nemluvě samozřejmě o drobných dílech, jako jsou například tónové abstrakty, které byly vyměněny při opravách nástroje.

Nepůvodní je rovněž plovákový měch s moderním tichým ventilátorem, umístěným ve stejném prostoru s varhanami. Měch je vybaven šlapací pákou, umožňující provoz varhan i při výpadku elektrického napájení.

Po mechanické stránce jsou varhany uspokojivě funkční s výjimkou rejstříkové trakce k violonbasu, která je od konce roku 2014 mimo provoz (vylomený čep v červotočem poškozené dřevěné páce hřídele pod vzdušnicí). Úplně v pořádku nejsou klávesnice, které mají značně opotřebované potahy kláves. Rovněž vůle kláves v horizontálním směru je taková, že se o sebe vzájemně třou, což při občasné nešikovnosti varhaníka vede k "visení" tónu.

Poměrně nepříjemnou závadou je netěsnost vzdušnice hlavního stroje, která v závislosti na klimatických podmínkách působí časté rozlaďování. Podobná netěsnost je rovněž v pedálové vzdušnici, kde však jsou úniky vzduchu ve srovnání se spotřebou píšťal z pohledu rozlaďování zanedbatelné.

Nejtěžší závady se týkají vlastního píšťalového fondu, a to zejména v oblasti dřevěných píšťal, které jsou takřka všechny původní. Nejpalčivěji se to projevuje u flétnových rejstříků hlavního stroje, kde téměř každá z píšťal zní poněkud jinak, některé obtížně nasazují, některé nezazní vůbec. Podobný problém, byť v menší míře, se týká i fléten v pozitivu. Příčinou je zejména „ztráta hmoty“ způsobená červotočem. Takto postižené píšťaly již není možno dále opravovat a je nutné vyrobit jejich repliky. U hlavního stroje se to týká kompletních píšťalových řad obou fléten, v pozitivu postačí vyměnit jen několik málo píšťal.

Podobně špatné jsou i píšťaly v pedálu, kde již některé byly měněny, některé s nasazením veškeré varhanářské nápaditosti opraveny a některé znějí jak se říká „jen tak tak“. O rychlém a přesném nasazení lze mluvit jen těžko. Pedálové píšťaly však patří k těm úplně největším v nástroji, proto jejich oprava bude nákladná i přes jejich nevelký počet. Jistého oblevnění opravy by bylo možno dosáhnout náhradou stávajícího, beztak již nepůvodního dřevěného violonbasu za kovový rejstřík typu chorálbas, jehož zvuk by mohl být pro nástroj přínosem.

Některé kovové píšťaly nesou stopy neodborných zásahů napovídajících, že varhany pamatují doby, kdy se závady řešily, jak se dalo. Jedna ze zinkových píšťal principálu 4', která se díky nekvalitnímu sletování rozlomila, je dokonce provizorně slepená hliníkovou lepící páskou. Kupodívu zní celkem čistě.

Určitou zajímavostí je tónový rozsah, kdy je v manuálech kompletní velká oktáva, zatímco v pedálu je použita tzv. krátká oktáva. Další zajímavostí je, že v pedálu jsou tóny cis, dis, fis, gis z velké oktávy, takže velká oktáva je i v pedálu úplná, nekompletní je oktáva malá. Pro nezkušeného varhaníka je nácvik hry na takový pedál zkouškou trpělivosti a mnoho skladeb je na takto postavené varhany možno zahrát jen s úpravami, jiné nelze zahrát vůbec. Proto by stálo za to uvažovat o chromatizaci a rozšíření pedálu alespoň na 22 tónový rozsah C-a buď s využitím případných volných kancel v pedálové vzdušnici nebo vystavěním dodatečné vzdušnice. Pokud by se podařilo rozšíření na 27 tónový rozsah C-d1, bylo by lépe, neboť i některé běžně užívané liturgické skladby s tímto rozsahem počítají.

Stávající stav varhan tedy stále ještě umožňuje nejen jejich liturgické využití, což je jejich hlavní a nezastupitelné poslání, ale rovněž i občasné varhanní koncerty, ať už vzdělávací pro místní základní školu nebo veřejné, jakým je třeba každoroční nápravníkovský koncert. Tento stav však není udržitelný jen drobnými opravami a nezačne-li se s generální opravou včas, stane se jejich zatím ještě velebný hlas jen nelibozvučným kvílením a celý nástroj zůstane jen mrtvou připomínkou umu a kulturnosti našich předků.

Zobrazit k tisku - vše
Zobrazit k tisku - pouze obsah bez nadpisu
Vložit komentář k článku
Sancta Caecilia,

ora pro nobis!

Sancte Georgi,

ora pro nobis!

Veřejná sbírka
Číslo účtu
Sdílení